AKTUALITY‎ > ‎

Arcibiskup Duka kardinálem

přidáno: 6. 1. 2012 13:06, autor: Petr Boháč

Arcibiskup Duka kardinálem

Vatikán. Pražský arcibiskup Dominik Duka bude jmenován kardinálem. Jak oznámil Benedikt XVI. při sváteční promluvě před modlitbou Anděl Páně, stane se tak při veřejné konzistoři 18. února.

Arcibiskup Duka pro náš rozhlas ke své nominaci řekl:
Myslím, že je to důvod k vděčnosti vůči Svatému otci. Je to jistým způsobem přirozené, že naše hlavní město Praha je tím místem, kam směřuje udílení kardinálské hodnosti čili vypovídá to také o církvi v České republice. Tímto jmenováním se vracíme do společenství kardinálského sboru, v kterém nyní je otec arcibiskup Miloslav Vlk, ale je v tom také vize do budoucna, protože tam hraje roli věková hranice. Myslím tedy, že je to spíše zásluha pražského Svatovojtěšského stolce a především arcibiskupů, mých předchůdců, ať už to byl kardinál Kašpar, kardinál Beran, kardinál Tomášek nebo kardinál Vlk. Takže tak toto jmenování přijímám.

Osmnáct nově ohlášených kardinálů je mladších osmdesáti let, tedy těch, kteří mají právo volit papeže. Podle očekávání jsou mezi nimi šéfové vatikánských úřadů prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, Fernando Filoni; prefekt Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, João Braz de Aviz; předseda papežské rady pro legislativní texty, Francesco Coccopalmerio a další. Mezi arcibiskupy metropolitních stolců figurují na seznam např. arcibiskupové Berlína, Florencie, Hongkongu, New Yorku a Toronta.

Mezi čestnými nominacemi, udílenými význačným teologům starším osmdesáti let, je tentokrát arcibiskup rumunského Fǎgǎraş, Lucian Mureşan a tři profesoři. Jde o P. Juliena Riese, jednadevadesátiletého belgického kněze, který věnoval celý život studiu dějin a antropologii; dále dva konzultanti Kongregace pro nauku víry: augustinán P. Prosper Grech, patrolog a emeritní profesor řady římských universit, a jezuita P. Karl Becker, emeritní profesor dogmatiky na Gregoriánské universitě.

***

Co přináší kardinálské jmenování? Na prvním místě příslušnost k nejužšímu poradnímu sboru papeže. Prvním úkolem kardinálů je tvořit jakýsi senát církve. Každý z kardinálů je tedy zvláštním poradcem Svatého otce a papež s ním může konzultovat, kdykoli uzná za vhodné, jak jednotlivě nebo v poradním sboru.

K tomu se váží některé vnější znaky - kardinálský prsten a biret červené, respektive purpurové barvy. V latinské formuli, která se vyslovuje před slavnostním jmenováním, slyšíme o “vyznamenání posvátným purpurem”. To má historicky přinejmenším dva významy: jednak duchovní - jako barva krve ukazuje k heroismu mučedníků a je symbolem lásky až k nasazení vlastního života; proto tedy posvátný purpur. Kromě toho purpurová červeň byla velmi vzácnou barvou, která se získávala z mořských měkkýšů. Bylo to velmi ceněné a bylo to barvivo velmi ceněné a drahé už ve Starém Římě. Dneska se samozřejmě vyrábí synteticky. Kromě těchto symbolů dostávají kardinálové také vatikánské občanství a vatikánský pas.

Z historického hlediska byli kardinálové kněží 25 římských titulů, tzn. hlavních míst kultu srovnatelných s dnešními farnostmi, na které se papež jako biskup Říma obracel v různých záležitostech. Podle dávné tradice je proto každému z kardinálů přidělován jeden z římských chrámů, tzv. titulární kostel jako výraz příslušnosti k římskému kléru.

Výsadními voliči papeže jsou kardinálové od roku 1059. Od 12. století jsou jmenováni kardinály také preláti sídlící mimo Řím. Jejich počet v době od 12. do 15. století nepřesahoval třicítku. V rámci potridentské reformy stanovil roku 1586 papež Sixtus V. jejich počet na 70. Další ustanovení jsou z doby relativně nedávné. Jan XXIII. zrušil závazný počet kardinálů na tajné konzistoři roku 1958 a rozhodl (r. 1962) o tom, že všichni kardinálové mají po svém jmenování přijmout biskupské svěcení. Pavel VI. definoval místo východních patriarchů v kardinálském kolegiu a v motu proprio Ingravescentem aetatem z roku 1970 stanovil, že právo volby papeže se týká jen kardinálů mladších než 80 let. Maximální počet kardinálů voličů stanovil Pavel VI. na 120. Kardinálem se může stát každý, kdo přijal kněžské svěcení.


Zvukový záznam si můžete poslechnout zde.

převzato z radiovatikana.cz



Dominik Duka byl jmenován kardinálem, může volit budoucího papežeDuka se stal 22. kardinálem z českých a moravských diecézí / Aktualizováno

6.1.2012 Vít  Luštinec 

 

Pražský arcibiskup Dominik Duka se dnes stal kardinálem. Jmenoval ho papež Benedikt XVI. na závěr mše, kterou sloužil při příležitosti Zjevení Páně, informovalo ČTK pražské arcibiskupství. Česká republika měla k dnešku pouze jednoho kardinála, a to Miloslava Vlka. Duka se stal 22. kardinálem z českých a moravských diecézí.

Duka: Jmenování vypovídá také o církvi v České republice

Benedikt XVI. jména 22 nových kardinálů oznámil při sváteční promluvě před modlitbou Anděl Páně. 18 nově jmenovaných je mladší osmdesáti let, mají tedy právo volit papeže. Jmenovací dekret Duka převezme v únoru ve Vatikánu. "Myslím, že je to důvod k vděčnosti vůči Svatému otci. Je to jistým způsobem přirozené, že naše hlavní město Praha je tím místem, kam směřuje udílení kardinálské hodnosti čili vypovídá to také o církvi v České republice. Tímto jmenováním se vracíme do společenství kardinálského sboru, v kterém nyní je otec arcibiskup Miloslav Vlk, ale je v tom také vize do budoucna, protože tam hraje roli věková hranice. Myslím tedy, že je to spíše zásluha pražského Svatovojtěšského stolce a především arcibiskupů, mých předchůdců, ať už to byl kardinál Kašpar, kardinál Beran, kardinál Tomášek nebo kardinál Vlk. Takže tak toto jmenování přijímám," okomentoval arcibiskup své jmenování pro Radiovaticana.cz.

Klaus je rád, že si Benedikt XVI. vybral právě Duku

Dominik DukaNově jmenovanému kardinálovi poblahopřál prezident Václav Klaus: "S radostí jsem přijal dnešní zprávu o Vašem jmenování kardinálem. Vnímám toto rozhodnutí papeže Benedikta XVI. jako vstřícné pro naši zemi a také jako ocenění Vašeho dosavadního působení coby biskupa, arcibiskupa a českého primase. Jsem rád, že Benedikt XVI. dal tímto jmenováním jasně najevo, koho si přeje mít v této těžké chvíli tak rozporuplného světa po svém boku v nejvyšší církevní hierarchii. Blahopřeji Vám proto k získání kardinálské hodnosti a do dalšího působení přeji mnoho úspěchu."

Vokál: Kardinálská hodnost ještě posílí již tak vlivný hlas pražského arcibiskupa

Gratulaci poslal novému kardinálovi také Dukův nástupce na královehradeckém biskupském stolci Mons. Jan Vokál: "S radostí a pohnutím jsem přijal zprávu o Vašem povýšení do kardinálského sboru. Toto milé papežovo gesto, vřele přijaté věřícími i nevěřícími, je vyznamenáním nejen pro Vás, pro naši církev, ale i pro celý národ. Je to velká pocta pro královéhradeckou diecézi, kterou jste jedenáct let vedl jako biskup svou otcovskou moudrostí, svou erudicí a v duchu laskavého přátelství. Kardinálská hodnost ještě posílí již tak vlivný hlas pražského arcibiskupa a českého metropolity. Vyjadřuji vděčnost Svatému otci, že ocenil Vaše mimořádné morální, pastorační, intelektuální a lidské kvality. Věřím, že Vaše jmenování je a bude plodným přínosem do sboru nejvyšších poradců hlavy katolické církve."

Tomáš Halík kardinálem?

Kontroverzní zprávu přinesl v adventu server Ceskapozice.cz, který prý získal z dobře informovaného zdroje informaci, že papež má v tomto roce v úmyslu jmenovat dva nové české kardinály. Kromě právě jmenovaného předsedy České biskupské konference Dominika Duky se prý rovněž jmenuje kardinálem i významného kněze a teologa Tomáše Halíka. Potvrdit tuto zprávu oficiálně je přirozeně v tomto okamžiku nemožné. Tomáš Halík České pozici vysvětlil: „Veškeré záležitosti týkající se církevních jmenování probíhají tak, že zúčastnění jsou zavázáni slibem absolutní diskrétnosti až do oficiálního vyhlášení, a porušení tohoto slibu podléhá trestům podle kodexu církevního práva. Proto nemyslím, že byste se od kohokoliv kompetentního mohli dozvědět něco jiného než ,no comment‘ nebo pouhé dohady.“

Současná praxe je ovšem taková, že je velmi neobvyklé jmenovat za teologické zásluhy kardinála mladšího 80 let. Vždyť nedávno zesnulý Tomáš kardinál Špidlík byl jmenovaný kardinálem téměř v 84 letech (v roce 2003), také při posledním jmenování (v roce 2010) žádný ze čtveřice nově jmenovaných kardinálů za zásluhy ve službě Církvi nebyl mladší 80 let.

Kdo je kardinál?

Pojem kardinál označuje papežovy spolupracovníky a poradce nejvyšších hodností v církevních záležitostech. Již od 6. stol. byl kardinálem nazýván kněz nebo jáhen, který byl pro své schopnosti přeložen z chrámu, pro který byl vysvěcen a jehož titul nosil, do jiného chrámu, jemuž byl podřízen (odtud pravděpodobně „kardinál“, z lat. slova „cardo“, dveřní čep, osa).

Od 8. stol. byl titul vyhrazen duchovním inkardinovaným do katedrálního chrámu, kteří tvořili biskupskou radu či senát. Kardinálové v Římě se dělili na tři kategorie: 1) kardinálové jáhni, kteří měli správu lateránského paláce, sedmi oblastí Říma a starali se o chudé z těchto čtvrtí, 2) kardinálové kněží, kteří byli stálými představenými čtyř největších - bazilik v Římě (sv. Petr, sv. Pavel za Hradbami, chrám P. Maria Větší, sv. Jana v Lateránu), kde vykonávali svou liturgickou službu, 3) kardinálové biskupové, kteří byli představenými sedmi předměstských diecézí Říma a přisluhovali papeži při liturgických obřadech v Lateránské bazilice. Všechny tři kategorie kardinálů tvořily radu či senát římského biskupa (papeže). Papež je vysílal jako legáty, kteří ho zastupovali i na ekumenických koncilech.

Pomocník papeže

Kardinálové jakožto pomocníci papeže ve správě nejen římské diecéze, ale i celé církve začali být již od 11. stol. vybíráni z různých částí světa a začali vystupovat jako sbor. Kardinály jmenuje papež v konzistoři. Kardinál děkan předsedá sboru kardinálů a k jeho výsadám patří tázat se v konkláve zvoleného papeže, zda přijme či nepřijme zvolení, a případně vysvětit zvoleného papeže na biskupa, pokud jím není (CIC 355). Kardinál vikář je zástupcem papeže a místo něho spravuje římskou diecézi. V r. 1958 Jan XXIII. překročil omezený počet 70 kardinálů a stanovil, že kardinálové ze všech tří kategorií musejí mít biskupskou hodnost. V 1970 Pavel VI. rozhodl vyloučit z konkláve kardinály starší osmdesáti let.

Podle Kodexu kanonického práva (kán. 349) má sbor kardinálů vykonávat tři funkce: volit společně papeže, být konzistorním poradcem římského papeže v nejdůležitějších otázkách, pomáhat římskému papeži v každodenní péči o celou církev prostřednictvím jednotlivých kardinálů, kteří zastávají úřady v římské kurii. Společná činnost kardinálů jako poradců papeže se odehrává hlavně v konzistoři, které se kardinálové zúčastní a které předsedají, papež však může svolat kardinály na plenární zasedání, aniž by mělo formu konzistoře (CIC 353, par. 1).

Znakem kardinála je jasně červená barva - nosí červeně lemovanou kleriku, červené cingulum a solideo. Slavnostní oděv je jasně červený celý, krom bílé rochety a rovněž bílé mitry. Součástí jeho erbu je červený kardinálský klobouk s 2 krát 15 střapci. Kardinálovi přísluší oslovení Vaše Eminence (od roku 1630). Po svém jmenování dostane kardinálský biret, jmenovací dekret a kardinálský prsten.

Kdo je Dominik Duka?

V polovině 60. let začal studovat Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, v roce 1968 vstoupil mezi dominikány, vysvěcen byl v červnu 1970. Jako kněz mohl působit jen pět let, poté přišel o státní souhlas a dalších 15 let pracoval ve Škodě Plzeň. I nadále se ale věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. V roce 1986 se stal provinciálem dominikánského řádu a v této funkci působil až do do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. V únoru 2010 byl jmenován pražským arcibiskupem, úřadu se ujal o dva měsíce později.

Sestaveno za pomocí údajů poskytnutých ČTK a Arcibiskupstvím pražským.

převzato z christnet.cz


Znaky kardinála
Comments