Baptisteria patří do našich kostelůKřest má hlubší rozměr než je vítání občánků na radnicích7.2.2011 Jan Kirschner V tradičních lidových církvích se pro křest používají většinou jen malé konvičky, baptisteria – křtitelnice – nalezneme povětšinou jen ve starších kostelích (Poněkud lépe jsou na tom u nových staveb katolíci, ale baptisterium nenajdeme např. ani v nových komunitních centrech sv. Prokopa a Matky Terezy v Praze.). Souvisí to i s technickým způsobem provedení křtu, který je většinově prováděn pokropením (snad s vyjímkou menších církví a to zejména baptistů nebo adventistů). Současná křestní praxe je i otázkou společenskou a kulturní. Ještě nedávno byly křty na denním pořádku, křtěno bylo téměř každé dítě. To již ale neplatí a rodiče přinášejí své děti spíše na radnice na vítání občánků. Pokud se křty konají, často se nesou v podobném duchu jako setkání na radnicích. Křestní slavnosti jsou pak spíše otázkou sejití rodiny než začleněním křtěnce do křesťanské obce. Vlastní akt je méně důležitý než následná oslava s pohoštěním. U dospělých svoji roli hraje určitá ostýchavost a tlak individualistické a průměrné společnosti, který potlačuje bohatší „scénář“ křestní slavnosti. Málokterý katechumen chce na sebe poutat pozornost jako hvězda ze StarDance, aby se např. oblékl do bílého (po smočení průhledného :-) ) roucha a nechat se ponořit do křestního bazénků. ¨ Křtitelnice v obnoveném kostele v Hrabové, foto: atelier Štepán. Křest – sváteční a radostná událost Baptisteria mají tradici již v domácích církvích Baptisterium v Dura Europos: http://campus.belmont.edu/honors/ECArchOne/ECArchOne.html. Jeho návrh byl inspirován římskými lázněmi a uplatnilo se i novozákonní chápání křtu jako spojení s Kristem v jeho smrti a vzkříšení (Ř 6,4). Proto byla snaha připodobnit tvar hrobce. To potvrzuje i časté zapuštění bazénku pod úroveň podlahy, do něhož se zpravidla po třech stupních sestupovalo a na druhé straně opět vystupovalo. Bazének v Dura Europos měl rozměry 2,5 x 1 m a hloubku cca tři čtvrtě metru, takže zřejmě sloužil jen k částečnému ponoření a současnému polévání vodou. Veškeré známé archeologické nálezy to též dokládají (např. mozaika křtu Krista v Ravenně 6. stol). Inspirativní tvar hrobu
Umístění baptisteria v lodi uprostřed věřících - kostel Sv. Ducha - foto: stránky farnosti v Ostravě-Zábřehu Jedná se ale o tradiční křtitelnice s menší nádržkou, které jsou většinou umístěny v blízkosti stolu Páně. Toto umístění ale není ideální, protože může vyvolat dojem, že shromáždění je odděleným a pouhým pasivním divákem. Tradičně se baptisteria umísťovala u vchodu, což může naznačovat, že křest je iniciační svátostí. Důležitý je ale volný prostor kolem, aby shromáždění mohlo baptisterium obstoupit. Proto se nabízí umístění uprostřed věřících (vhodné řešení je např. v novém kostele Sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu -obr.3) nebo operativní centrální přestavba prostoru pouze pro příležitost křestní bohoslužby. Křest tak může být lépe vnímán jako záležitost celé obce a věřící si mohou připomenout i svůj vlastní křest. To mohou symbolicky činit i každou neděli a proto není vhodné navrhovat křtitelnice s krytem. Důležitá je ale pravidelná výměna vody, nejlépe každý týden. Tyto důrazy by mohli být i prevencí bolestných rozdělení některých evangelických sborů kvůli otázce opakování křtů, ke kterým v minulosti docházelo. Některým katolíkům (ale i evangelíkům !) zase mohou připomenout, že křest není jen soukromou záležitostí nebo divadlem pro věřící v "hledišti" dlouhé lodi kostela. Forma i obsah neopakovatelné křestní slavnosti tak může prohloubit naše společenství v Kristu a obohatit duchovní život. Autor se věnoval studiu liturgického prostoru na teologických fakultách v Praze a v Irsku. Použitá literatura: Špaček, M. - Místo pro křest – baptisterium, (http://www.getsemany.cz/node/645 3/2006) Článek byl vydán ve spolupráci s evangelickým časopisem Český bratr. |
AKTUALITY >