AKTUALITY‎ > ‎

Je třeba změnit výchovu, má-li se zamezit civilizační krizi

přidáno: 18. 4. 2015 15:51, autor: Farnost Josefov   [ aktualizováno 18. 4. 2015 15:51 ]

Svatý otec: Je třeba změnit výchovu, má-li se zamezit civilizační krizi

Vatikán. V nové synodní aule se včera večer uzavřel mezinárodní kongres vzdělávacího projektu Scholas Occurrentes, který kard. Bergoglio podporoval ve své původní buenosaireské diecézi. Papež František prostřednictvím videokonference rozmlouval se sedmi dospívajícími lidmi ze všech světadílů.

”V každém z vás je skříňka a v ní je poklad. Vaší úlohou je skříňku otevřít, vyjmout onen poklad, dávat mu růst, věnovat jej druhým a od nich zase obdržet jejich poklad. Každý z nás má uvnitř svůj poklad. Pokud jej ponecháme uzavřený, zůstane skrytý. Jestliže ho však budeme sdílet, bude se násobit spolu s poklady, které přicházejí od druhých.”

Oslovil je papež poté, co si vyslechl jejich zkušenosti a zážitky. Všichni tito mladí lidé byli zdravotně postižení, avšak se zaujetím popisovali své technologické pomůcky, sportovní a umělecké aktivity. Nevidomá Isabel žádala, aby papež postiženým lidem vyřídil, že se nemají vzdávat. “S trochou úsilí mohou dosáhnout všeho, co chtějí”, dodala. Izaiáš ze Spojených států, kterého trápí zpomalené pohyby, se ptal, jak papež reaguje na obtíže.

”Za prvé, nerozčiluji se. Není třeba se zlobit, ale je nutné zůstat v klidu, a pak hledat možnost, jak těžkosti překonat a zvítězit nad nimi. Když je nemohu překonat, musím je snášet, dokud nebude možné je překonat. Nesnáze nás nikdy nesmí vylekat. Nikdy se nemáme bát. Nejsme s to je všechny přemoci. Potřebujeme pouze čas k pochopení, rozum k nalezení cesty a odvahu jít dál a nikdy se nevyděsit.”

Neslyšící Manoj z Indie se papeže ptal, k čemu jsou dobré projekty jako Scholas, jak mohou pomoci?

”Tím, že vytvářejí mosty a přispívají ke sdílení. Když spolu mluvíte, dáváte ze sebe to nejlepší a dostáváte to nejlepší, co mají druzí ve svém nitru. To je důležité. Když nekomunikujeme, zůstáváme sami se svými omezeními a to nám neprospívá. Při rozhovoru je nejdůležitější samotná komunikace, dávání a dostávání, které je pro nás dobré, abychom nikdy nebyli sami.”

Ve své následné závěrečné promluvě k účastníkům kongresu se papež zaměřil na důležitost dosažení harmonie, což neznamená uzavřít kompromis, stanovit pravidla a dospět k částečnému porozumění.

”Harmonie je schopnost vnímat rozdíly, přijímat je, doceňovat je a ponechat je, aby dospívaly k souladu a nepůsobily rozdělení.”

Svět nezměníme, pokud nezměníme výchovu, pokračoval papež. Výchově totiž zcela chybí zmíněná harmonie, dodal a upozornil na nutnost navrátit se k výchovné smlouvě.

”Výchovná smlouva zahrnuje výchovu v rodině, ve škole a vlasti, v kultuře. Tato smlouva je velice silně nalomena a nelze ji napravit. Společnost, rodina a instituce pověřují výchovou učitele, kteří při svých špatných platech nesou celou tuto zodpovědnost. Když nepodají dobré výsledky, je jim to vyčítáno. Nikdo ale nevyčítá různým institucím, že se vzdaly výchovného paktu. Vzdávám hold učitelům, kteří mají tento horký brambor pod rukama, aby měli odvahu jít dál.”

Podle papeže je nutné dojít k výchovné smlouvě, na které by se podíleli všichni, aby tak zamezili civilizační krizi. Poté podal tři pedagogické návody k nalezení harmonie. Prvním je návrat ke kulturním a historickým základům každého národa. Z smyslu pro národ a vlast je nezbytné dospět ke všeobecnému smyslu.

”Italská kultura kupříkladu nemůže popřít svůj základ, kterým je Dante. Argentinská kultura, se kterou jsem obeznámen, se nesmí zbavit své národní básně Martin Fierro. Rád by se zeptal, kdo z přítomných Argentinců ji četl, studoval a zamyslel se nad ní. Každá země se musí vrátit k tomu, co je jí nejvlastnější, aby to sdílela s druhými a dospěla k harmonii. Toto je výchova ke kultuře.”

Výchovná je také hra. Papež zdůraznil, že výchova znamená hledat zdravý lidský základ, ludický rozměr a jeho kreativitu.

”Kniha Přísloví mluví o Boží moudrosti, která si hraje. Je třeba vrátit se ke hře jako výchovné cestě, jako výrazu výchovy. Výchova není pouhé předávání informací, ale také kreativita ve hře. Tento ludický rozměr přispívá ke společnému růstu a spolupráci. “

A konečně je nezbytné hledat v každém národě jeho krásu, kterou ustavilo umění – hudba, malířství, sochařství a literatura.

”Krása. Vychovávat ke kráse, protože soulad vyjadřuje krásu. Nikdy nemůžeme dospět k harmonii výchovného systému, pokud nebudeme vnímat krásu.”

Výchova má ve člověku vést k harmonii trojího jazyka – rukou, srdce a mysli. Ten, kdo na ní vydělává, je mladý člověk, tedy naše budoucnost, uzavřel Svatý otec kongres výchovného projektu Scholas Occurrentes