Papež: Biřmování není dílem lidí, nýbrž Boha
„Když přijmeme Ducha svatého do svého srdce a necháme jej působit, sám Kristus se v nás zpřítomňuje a nabývá podoby v našem životě; On sám se skrze nás modlí, odpouští, dodává naději a útěchu, slouží bratřím, stává se bližním těm, co jsou v nouzi a těm posledním, vytváří společenství a rozsévá pokoj. Pomyslete, jak důležité to je: skrze Ducha svatého sám Kristus přichází a koná toto vše mezi námi a pro nás! Proto je důležité, aby děti a mládež obdrželi svátost biřmování. PLNÉ ZNĚNÍ katecheze je ZDE Svátost biřmování
Běžně se mluví o svátosti biřmování, což znamená pomazání. A vskutku jsme olejem zvaným křižmo mocí Ducha svatého připodobněni Ježíši Kristu, který je jediným pravým »pomazaným«, Mesiášem, svatým Božím. Termín biřmování nám dále říká, že tato svátost způsobuje růst křestní milosti: pevněji nás spojuje s Kristem, dokonaleji nás spojuje s církví, poskytuje nám zvláštní sílu Ducha svatého, abychom šířili a bránili víru, vyznávali Kristovo jméno a abychom se nikdy nestyděli za kříž (KKC, 1303). Proto je třeba pečovat o to, aby naše děti, naše mládež obdržely tuto svátost. Všichni se staráme, aby byly pokřtěny a je to dobře, ale možná, že nevěnujeme tolik péče tomu, aby byly biřmovány. Zůstanou pak na půli cesty a neobdrží Ducha svatého, který je v křesťanském životě tolik důležitý, neboť nám dává sílu jít vpřed. Zamysleme se každý z nás trochu: máme opravdu starost, aby naše děti, naše mládež obdržely biřmování? Je to důležité! A pokud máte doma děti, dospívající, kteří ještě nebyli biřmováni a již dosáhli potřebného věku, učiňte vše, co lze, aby mohli dokončit křesťanskou iniciaci a obdržet sílu Ducha svatého. Je to důležité! Biřmování – jako každá svátost – není dílem lidí, nýbrž Boha, který pečuje o náš život, aby nás připodobnil k obrazu svého Syna a uschopnil nás milovat jako On. Činí tak tím, že nám vlévá Ducha svatého, jehož působení prostupuje celého člověka a celý život a projevuje se sedmi dary, na které ve světle Ducha svatého tradice vždycky poukazovala. Těchto sedm darů… Nechci se ptát, zda si pamatujete těchto sedm darů. Možná, že je znáte všechny… Ale vyjmenuji je vaším jménem. Jsou to: moudrost, rozum, rada, síla, poznání, zbožnost a bázeň Boží. Právě tyto dary jsou nám dány Duchem svatým ve svátosti biřmování. Těmto darům chci věnovat katecheze, které budou následovat po tomto cyklu věnovanému svátostem. Když přijmeme Ducha svatého do svého srdce a necháme jej působit, sám Kristus se v nás zpřítomňuje a nabývá podoby v našem životě; On sám se skrze nás modlí, odpouští, dodává naději a útěchu, slouží bratřím, stává se bližním těm, co jsou v nouzi a těm posledním, vytváří společenství a rozsévá pokoj. Pomyslete, jak důležité to je: skrze Ducha svatého sám Kristus přichází a koná toto vše mezi námi a pro nás! Proto je důležité, aby děti a mládež obdrželi svátost biřmování. Drazí bratři a sestry, připomeňme si, že jsme přijali biřmování. My všichni! Připomeňme si to především proto, abychom za tento dar Pánu děkovali a žádali jej pak, aby nám pomohl žít jako opravdoví křesťané a kráčet vždy s radostí podle Ducha svatého, který nám byl dán. Přeložil Milan Glaser |
AKTUALITY >
Vatikán. Generální audience, která se konala na náměstí sv. Petra, se účastnilo přibližně 20 tisíc lidí, kteří přišli navzdory chladnému počasí a dešti. Papež František se dnes v rámci cyklu katechezí, který začal před třemi týdny, věnoval svátosti biřmování, poukázal na důležitost této svátosti, vyzval věřící k tomu, aby své děti vedli k přijetí této svátosti a v samotném závěru její význam shrnul takto:
Dobrý den, drazí bratři a sestry, V této třetí katechezi o svátostech se zastavíme u biřmování, které je třeba chápat v souvislosti se křtem, ke kterému se neoddělitelně váže. Obě tyto svátosti spolu s eucharistií tvoří jedinou spásonosnou událost, která se nazývá »křesťanská iniciace« a kterou jsme začleněni v Ježíši Kristu, usmrceném a vzkříšeném, a stáváme se novým stvořením a údy církve. Proto se původně tyto tři svátosti udělovaly najednou na konci katechumenátu, obvykle o Velikonoční vigilii. Ustálil se tak průběh formace a postupné zařazení do křesťanského společenství, což mohlo trvat i několik let. Nejprve křest, potom následovalo biřmování a eucharistie.