AKTUALITY‎ > ‎

Marnivost je duševní osteoporóza

přidáno: 7. 1. 2017 15:17, autor: Farnost Josefov

Vatikán. O rozdílu mezi neklidem pocházejícím z Ducha svatého a tím, který vychází z nečistého svědomí, mluvil papež v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty a poukázal také na marnivost, kterou označil za duševní osteoporózu.

Dnešní evangelium (Lk 9,7-9) prezentuje neklid krále Heroda, který poté, co nechal zabít Jana Křtitele, cítí Ježíše jako další hrozbu. Byl znepokojen stejně jako jeho otec Herodes Veliký po návštěvě mudrců. „Naše duše – řekl papež – může být zneklidněna dvěma způsoby. Dobrý neklid přichází od Ducha svatého, který tak pobízí duši, aby konala dobré věci. Špatný neklid však vychází z nečistého svědomí. Oba Herodové řešili svůj neklid vražděním, chodili přes mrtvoly.“

Tito lidé spáchali mnoho zlého, konají zlo, mají nečisté svědomí a nemohou žít v pokoji, protože neustále pociťují jakési svrbění; mají jakousi kopřivku, která je nenechá v klidu. Tito lidé páchali zlo, a zlo - každé zlo - má vždycky stejný kořen: chamtivost, marnivost a pýchu. Všechny tři nenechají tvé svědomí na pokoji, nedovolí, aby vstoupil neklid Ducha svatého, přimějí tě žít neklidně a v obavách. Chamtivost, marnivost a pýcha jsou kořenem každého zla.

„První dnešní čtení z knihy Kazatel (1,2-11) mluví o marnosti,“ pokračoval papež.

Marnost nadýmá. Marnivost nemá dlouhý život, protože je jako mýdlová bublina. Marnivost nepřináší pravý zisk. »Co má člověk z celé své námahy, s kterou se plahočí pod sluncem« ( 1,2) Snaží se, aby vypadal, finguje a předstírá. To je marnost. Chceme-li to říci jednoduše, pak marnivost je nalíčený život. Působí chorobu duše, protože když někdo maskuje svůj život kvůli zdání, aby zapůsobil, a všechno, co dělá, je jenom předstírání a marnivost, co nakonec získá? Marnivost je jako osteoporóza duše: zvnějšku se kosti zdají dobré, ale zevnitř se hroutí. Marnivost nás vede k podvádění.

„Jako falešní hráči, kteří si značí karty – pokračoval papež. Jejich vítězství je fingované, nikoli pravdivé. Marností je žít předstíráním, žít zdáním a žít okázalostí. Toto působí neklid duše. Svatý Bernard říká silná slova všem marnivým: »Pomysli, čím budeš. Pokrmem červů.« Celý tvůj nalíčený život je lež, protože budeš pokrmem červů a nebudeš nic.“ Kde je tedy moc marnivosti? Pýcha nás ponouká k nepoctivostem, aby nebyla vidět chyba. Proto se všechno zastírá.“

Kolik jen známe lidí, kteří se zdají dobří. Řekneme si: »Ten je dobrý. Chodí v neděli na mši a dává hodně peněz na kostel.« To je vidět navenek, ale osteoporóza je vnitřní korupce. Existují ovšem i takoví, kteří tak jednají a jsou svatí... Marnivost se však jeví jako svatý obrázek a pravda je zcela jiná. A kde je naše síla a jistota, naše útočiště? Říkali jsme to v dnešním Žalmu: »Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení« (Žl 90). A před evangeliem jsme si připomněli Ježíšova slova »Já jsem cesta, pravda a život« (Jan 14,6). Toto je pravda, žádná líčidla marnosti. Kéž nás Pán osvobodí od těchto třech kořenů zla: chamtivosti, marnivosti a pýchy. Především však od marnivosti, která nám tolik škodí.

Kázal dnes papež František v kapli Domu sv. Marty. 

Comments