AKTUALITY‎ > ‎

Mít víru neznamená umět recitovat Krédo

přidáno: 15. 2. 2014 16:01, autor: Farnost Josefov

Vatikán. Věřící může ztratit víru účinkem svých neuspořádaných vášní a samolibosti, zatímco pohan se může stát věřícím skrze svoji pokoru – tak lze shrnout kázání papeže Františka při dnešní eucharistii v kapli Domu sv. Marty.

Liturgická čtení tohoto dne vedou k zamyšlení nad dvojí cestou: „od idolatrie k živému Bohu“ a naopak, „od živého Boha k idolatrii“. Papež začal rozjímání u evangelia (Mk 7,24-30), ve kterém „jedna odvážná žena“, Syroféničanka, tedy pohanka žádá Ježíše, aby vyhnal z její dcery zlého ducha. „Byla to zoufalá matka – komentoval papež – a matka pro zdraví dítěte učiní všechno. Ježíš jí vysvětlil, že přišel především kvůli ztraceným ovcím domu izraelského, ale vysvětluje jí to tvrdými slovy: »Nech najíst napřed děti! Není přece správné vzít chléb a hodit ho psíkům«. Tato žena jistě nechodila na univerzitu, ale věděla, jak odpovědět. A odpovídá nikoli svojí inteligencí, ale z hloubi svého mateřského citu, svojí láskou: »Jenže i psíci se živí pod stolem kousky po dětech«, dej tedy ty drobky mně! Tato žena – vysvětloval papež – se nestyděla a Ježíš pro její víru učinil zázrak“:

Vystavila se riziku, že bude vypadat hloupě, a naléhala. A od pohanství a idolatrie došla ke zdraví pro svoji dceru a našla živého Boha. Taková je cesta člověka dobré vůle, který hledá a nalézá Boha. Pán jí žehná. Kolik jen lidí se vydává touto cestou a Pán je očekává! Je to však sám Duch svatý, který je vede po této cestě vpřed. Každý den jsou v Pánově církvi lidé, kteří se potichu ubírají touto cestou, aby nalezli Pána, protože se nechávají vést Duchem svatým.

„Existuje však i protichůdná cesta,“ pokračoval papež. Ta Šalomounova, jak ukazuje první čtení (1 Král 11,4-13). Šalomoun byl „nejmoudřejším mužem na zemi“, obdržel od Boha hojné požehnání, těšil se všeobecnému věhlasu a měl veškerou moc. Věřil v Boha, ale k čemu došlo? Líbily se mu ženy a měl mnoho pohanských konkubín, které mu „svedly srdce k cizím bohům“, takže zavedl v Izraeli modloslužbu. Tyto ženy pozvolna a pomalu oslabovaly Šalomounovo srdce. Jeho srdce nezůstalo bez úhony jako srdce jeho otce, Davida“:

Jeho srdce bylo oslabeno, zesláblo a ztratilo víru. Ztratil víru. Nejmoudřejší člověk na světě se nechal svést nerozvážnou, neuváženou láskou; nechal se svést svými vášněmi. »Ale otče, Šalomoun neztratil víru, on věřil v Boha a uměl recitovat Bibli!« Ano, to je pravda, ale mít víru neznamená umět recitovat Krédo. Můžeš umět recitovat Krédo a postrádat víru.

Šalomoun – řekl dále papež – „byl hříšník jako jeho otec David. Ale potom zašel dál a z hříšného se proměnil na zkaženého. Jeho srdce se zkazilo idolatrií. Jeho otec byl hříšník, ale Pán mu odpustil všechny hříchy, protože byl pokorný a prosil o odpuštění. Šalomoun však byl „velice moudrý“, ale samolibost a jeho vášně jej dovedly ke zkaženosti. Právě srdce je místem, kde se ztrácí víra.“

Zhoubný zárodek vášní vyrůstal v Šalomounově srdci a přivedl jej až k modloslužbě. Po prvním čtení jsme ve zpěvu před evangeliem slyšeli tuto dobrou radu: »Buďte vnímaví pro slovo, které do vás bylo vloženo a může zachránit vaši duši« (Jak1,21b). Vydejme se cestou »kananejské ženy« (viz Mt 15,21-28 par. k Mk 7,24-30), pohanky, a vnímejme Boží Slovo, které do nás bylo vloženo a povede nás ke spáse. Kéž nás mocné Boží Slovo na této cestě opatruje a nedovolí, abychom se zkazili a propadli modloslužbě.

Řekl papež František v dnešní ranní homilii. 

Comments