Vatikán. „Pýcha proměnila anděly v démony, pokora staví lidi na roveň andělům.“ Tato citace ze sv. Augustina uvozuje promluvu Svatého otce Františka, kterou dnes v poledne oslovil vatikánské zaměstnance a spolupracovníky, shromážděné v aule Pavla VI. „Nechtěl jsem, aby mé druhé římské vánoce uběhly, aniž bych pozdravil kuriální zaměstnance, včetně oněch takzvaně „neznámých a neviditelných“, prohlásil papež v úvodu. Poté pracovníky vyzval, aby v přípravě na slavnost Narození Páně rozjímali nad textem, který dopoledne pronesl pro představené v římské kurii, a aby si došli ke zpovědi. “Když svatý Pavel mluví o Kristovu tělu, říká (…): »Bůh sestavil tělo tak, že se údům podřadnějším věnuje větší pečlivost, aby nenastal v těle nepořádek, ale aby se údy vzájemně staraly jeden o druhý« (1 Kor 12,21-25). Při myšlence na tato slova a na vás, kteří jste součástí kurie a vytváříte z ní živé, dynamické a dobře pěstěné Tělo, jsem jako výchozí bod našeho setkání zvolil slovo „péče“. Petrův nástupce tento pojem objasnil na výjevu matky, která ošetřuje svého nemocného syna. Pečuje o něj s oddaností, bere na sebe jeho bolest, nehledí na čas a únavu, nýbrž pouze touží po jeho uzdravení. Nadcházející vánoce se proto mohou stát příležitostí k ošetření jakékoliv rány a k léčení všech nedostatků, vyzdvihl papež a předložil svým podřízeným jakýsi dekalog na slovo „péče“ (italsky cura, které ovšem nijak etymologicky nesouvisí s curia, tedy kurií). “Vybízím vás, Každý by se měl zamyslel nad tím, čemu věnovat největší péči, doplnil Svatý otec. Avšak jedna starost je zcela zásadní, zdůraznil. “Především pečovat o rodinu! Rodina je poklad, děti jsou poklad. Rodiče si mohou položit otázku, zda mají čas hrát si s dětmi. Hra s dětmi je něco velmi krásného. Tady se zasévá budoucnost.“ Pomysleme, jak by se změnil svět, kdyby každý z nás ihned začal velkoryse a seriózně pečovat o svůj vztah k Bohu a k bližním, poznamenal papež František. Kdybychom nalezli svůj poklad a sílu v pokoře. Častokrát totiž máme z pokory a něhy strach. “Toto jsou pravé Vánoce. Oslavovat chudobu Boha, který se zřekl sám sebe a vzal na sebe přirozenost služebníka (Flp 2,7), Boha, který obsluhuje u stolu (Lk 22,27), Boha, který se skrývá před moudrými a chytrými a odhaluje se maličkým (Mt 11,25), „Syna člověka, který nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny (Mk 10,45).“ Avšak Vánoce jsou zejména oslavou pokoje, který na zem přineslo dítě Ježíš a o kterém zpívají andělé, dodal Svatý otec. Tento pokoj potřebuje náš zápal a naši péči, které zahřejí mrazivá srdce, povzbudí duše bez důvěry a ozáří pohaslý zrak světlem Ježíšovy tváře. “Nechtěl bych zakončil své přání, aniž bych vás požádal o odpuštění za nedostatky z mé strany nebo ze strany mých spolupracovníků a také za některé skandály, které velmi ubližují. Promiňte mi. Pěkné vánoce a prosím, modlete se za mne!! Loučil se papež František s vatikánskými zaměstnanci. |
AKTUALITY >