Kardinál Roncalli překvapil svět tím, že si po zvolení papežem vzal pokorně jméno nehodného papeže ze středověku Jana XXIII. Kardinál Bergoglio překvapil zase tím, že si zvolil jméno chudáčka Božího, svatého Františka. Toho uznávají všechna náboženská vyznání i lidé dobré vůle na celém světě. A právě ty chce římský biskup František oslovit. Jim také platila jeho první slova: Buona sera, dobrý večer! Svým prostým životem je už dnes brán jako mluvčí všech slušných lidí na celém světě. Dát si svatého Františka do erbu byla dobrá volba!
Právě svatý František kdysi oslovil církev. Chtěl jí vrátit svobodu chudoby. Založil hnutí, ale vecpali ho do kláštera: byl strach z evangelia… Svatý František mohl zachránit Evropu od nevolnictví. Nenastaly by lidové revolty proti bohaté církvi, nebyla by nutná ani Francouzská revoluce. Teprve až po 800 letech, díky Bergogliovi – Františkovi, se dostala františkánská idea za zdi Vatikánu. Vejde i do církve? Papežskými dekrety se církvi nepomůže, pouze přitažlivostí světeckých postav. Podaří se to? Nebo „šťastně“ přežijeme papeže Františka, a pak všechno půjde zase postaru dál?