AKTUALITY‎ > ‎

Papež: „chudá církev, která nemá mít jiný majetek než svého Ženicha“

přidáno: 27. 12. 2014 10:38, autor: Farnost Josefov   [ aktualizováno 27. 12. 2014 10:38 ]

Papež kázal o chudé vdově a církvi

Vatikán. Je-li církev pokorná a chudá, pak je věrná Kristu, jinak je pokoušena blyštět se »svým vlastním světlem«, místo aby zprostředkovávala to Boží – pronesl papež František během homilie při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Rozdávat hodně a veřejně je známkou bohatství, které v sobě živí okázalost a samolibost, zatímco darovat i to málo, co lze, nepřitahuje pozornost nikoho než Boha, který je vším, v co se doufá. V evangelním příběhu (Lk 21,1-4) o chudé vdově, která před Ježíšovými zraky vloží do chrámové pokladny vše, co má, zatímco boháči dávají velké sumy ze svého nadbytku, poukázal papež František na dvě tendence, které se neustále v dějinách církve vyskytují. Na církev pokoušenou samolibostí a na „chudou církev, která nemá mít jiný majetek než svého Ženicha“, jako ona nemajetná žena u chrámové pokladnice.

Rád v této postavě spatřuji církev, která je v jistém smyslu tak trochu vdovou, protože očekává návrat svého Ženicha... Má Jej ovšem v eucharistii, ve Slovu Božím a v chudých, to ano, ale čeká přece na Jeho návrat, ne? Toto je postoj církve. Ona vdova nebyla důležitá, její jméno se nevyskytovalo v novinách. Nikdo ji neznal. Neměla doktoráty. Nic. Nezářila vlastním světlem. Proto v této ženě spatřuji podobu církve. Velká ctnost církve má spočívat právě v tom, že nevyzařuje svoje světlo, nýbrž odráží to, které přichází od jejího Ženicha. Přichází rovnou od Něho. A když během staletí chtěla někdy církev mít svoje vlastní světlo, pochybila.

„Je pravda – připustil dále papež – že někdy Pán může po svojí církvi chtít, aby měla nebo si vzala trochu světla, ale myslí se tím, že má-li církev poslání osvěcovat lidstvo, pak světlo, které jí bylo dáno, musí být pouze to, které obdržela od Krista v postoji pokory.“

Všechny služby, které v církvi konáme, nám v tom mají pomáhat, tedy v tom, aby se nám dostávalo světla. Služba bez tohoto světla nemá smysl. Když si církev počíná tak, aby byla bohatá či mocná nebo usilovala o moc, zbloudí, jako se stalo v dějinách mnohokrát a jak k tomu dochází v našem životě, když chceme mít jiné světlo, jež není Pánovo, tedy svoje vlastní světlo.

„Když je církev věrná naději a svému Ženichovi – řekl dále papež František – má radost, že od Něho dostává světlo a v tomto smyslu je »vdovou«, je v očekávání jako měsíc vzhledem k slunci, které vyjde.“

Je-li církev pokorná, je-li chudá a také vyznává-li svou ubohost, kterou máme všichni, pak je církev věrná. Říká-li církev: »Jsem tmavá, světlo dostávám odtamtud!« , prospíváme. Prosme tuto vdovu, která je zajisté v nebi, prosme ji, aby nás učila být takovouto církví, abychom v životě dávali vše, co máme, a nic si nenechávali pro sebe. Všechno Pánu a bližnímu. Pokorně. Bez samolibosti z toho, že máme svoje vlastní světlo, a v neustálém hledání toho, které přichází od Pána.

Končil papež František ranní kázání v Domě sv. Marty.