AKTUALITY‎ > ‎

Papež kázal o způsobu, jakým k nám promlouvá Bůh

přidáno: 14. 12. 2013 7:36, autor: Farnost Josefov   [ aktualizováno 14. 12. 2013 7:38 ]

Papež kázal o způsobu, jakým k nám promlouvá Bůh

Vatikán. Při přípravě na Vánoce nám prospěje se trochu ztišit, abychom uslyšeli Boha, který k nám mluví s něhou tatínka a maminky, tak lze shrnout dnešní homilii papeže Františka při ranní mši v kapli Domu sv. Marty tento druhý čtvrtek adventní doby.
Papež si vzal podnět z první liturgického čtení a poukázal nejenom na to, „co říká Pán“, ale také na to, „jak to říká“. Bůh k nám mluví jako tatínek a maminka ke svým dětem:

Když dítě špatně spí, probouzí se a pláče... tatínek přijde a řekne: neboj se, neboj se, jsem tady. Tak mluví Pán. »Neboj se červíčku Jakube, izraelský hloučku«. Pán s námi mluví takovýmto způsobem. Přibližuje se. Hledíme-li na tatínka nebo maminku, kteří promlouvají ke svému dítěti, zpozorujeme, že se stávají maličkými, mluví dětským hlasem a dělají dětská gesta. Někdo, kdo to vidí zvnějšku, může si pomyslet: jsou směšní! Dělají zdrobněliny. Láska nutí tatínka a maminku, aby se přiblížili, ba řeknu přímo snížili k světu dítěte. Ano, pokud tatínek a maminka mluví normálně, dítě chápe rovněž, ale oni chtějí přijmout způsob mluvení dítěte. Přibližují se, stávají se dětmi. A takový je Pán.

Řečtí teologové – připomněl dále papež – vysvětlovali tento postoj Boží „dosti nesnadným slovem synkatabasi,“ což znamená „blahosklonnost Boha, který sestupuje, aby se stal jedním z nás“:

A potom, tatínek a maminka říkají někdy dítěti také věci trochu směšné: „Lásko moje, hračičko... a podobně. Také Pán říká: »červíčku Jakube«. Jsi pro mne jako červíček, maličký, ale moc tě miluji. Takový je Pánův slovník, jazyk otcovské a mateřské lásky. Slovo Páně? Ano, slyšíme, co říká, ale také vidíme, jak to říká. A máme činit to, co činí Pán, dělat to, co říká a tak, jak to říká: s láskou, něhou, blahosklonností vůči bratřím.

Bůh – vysvětloval papež František poukazem na setkání Eliáše s Hospodinem – je jako lehký vánek nebo doslova „šum jemného vánku“ (1 Král 19,12). „Takto se Pán přibližuje. V šumu ticha, který je vlastní lásce. Bez okázalosti. Činí se maličkým, aby mě učinil silným. S touto blahosklonností jde na smrt, abych já mohl žít“:

Taková je hudba Pánovy mluvy. Naslouchejme jí při přípravách na Vánoce. Dělá nám dobře ji poslouchat. Moc dobře. Normálně se Vánoce jeví jako velmi hlučné svátky. Prospěje nám, když se trochu ztišíme a budeme vnímat tato slova lásky, slova blízkosti, slova něhy... »Jsi červíček, ale já tě mám velmi rád! Právě proto.« Ztišme se v tomto čase, ve kterém jak říká preface, bdíme v očekávání.

Končil dnešní ranní homilii papež František.