zdroj : http://www.jesuit.cz/clanek.php?id=1225

Další úvaha P. Jana Rybáře o eucharistii

Jan Rybář

Zdálo by se, že teprve Ježíšova poprava nám ukázala vrcholně jeho vztah k nám (Jan 15,13). Jenže on nečekal, až to dokážou jeho nepřátelé krvavým způsobem. Nečekaně „předběhl“ události Velkého pátku a v klidu poslední večeře věnoval lidem docela i svou tělesnou blízkost. Nekrvavé sebedarování předešlo to krvavé, svobodné sebedarování předešlo „nucené“. Apoštolové, kteří později zradili a utekli, nekončili kajícně, ale obslouženi u stolu svým Pánem. Docela i nohy jim umyl... Škoda, že u toho nebyl i Pavel... Tak jako Kříž umocnil a zpečetil Zvěstování, tak Kalich umocnil a zpečetil tajemství Kříže. Zítra mne zradíte a opustíte, ale už dnes jsem váš, už dnes − a na věky... Jak je to překvapivě božské! Milosrdné a citlivé! Láska předchází hříšníka! Ještě než zhřeší, ještě než lituje, chystá se mu místo u Stolu. Divila se tomu Faustinka?

Více teď chápeme, proč Ježíš mluvil rád o hostině, o svatební hostině; proč tak rád sedal s lidmi ke stolu, i když oni nechápali. Jen hříšníci chápali!! Magdalena, Matouš (Mat 9, 9-13), Zacheus (Luk 19, 1-10). Své obrácení oslavovali u hostiny s Kristem. Divili by se dnešní farizeové, kdo všechno se dnes účastní hostiny s Kristem! (Viz Vokolkovu fresku v boční kapli ve Stráži pod Ralskem! Ta jim dodnes pění krev…) Denně se prolévá na našich oltářích Kalich jeho Krve s odpuštěním hříchů těch, kteří se účastní. Teď, dnes, denně je tu kalich jeho Krve, která se přelévá do našich životů a zvěstuje Kristův vztah. Boží láska nás často zaskočí, říkával Míla Máša, kněz svaté paměti.

Neodpouští se nejvíce tomu, kdo si rve vlasy, kdo žaluje na sebe, kdo zapřísahává nebesa. Nejvíce se odpouští tomu, kdo řekne ze srdce: „Ježíši, miluji Tě“... Kdo poslechne, vezme a přijímá, co Kristus nabízí u jeho Hostiny.