AKTUALITY‎ > ‎

Tajemství betlémské hvězdy rozluštil astronom a matematik Kepler

přidáno: 25. 12. 2010 14:25, autor: Římskokatolická farnost Josefov

Betlémská hvězdaTajemství betlémské hvězdy, která měla mudrce z východu upozornit na to, že se narodil nový židovský král, odhalil astronom a matematik Johannes Kepler, který působil na pražském dvoře Rudolfa II. Byla to podle něj konjunkce planet Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb. Ve videoklipu zveřejněném na serveru www.avcr.cz na to upozorňuje Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Kepler podle Suchana pozoroval těsné přiblížení (konjunkci) Jupitera a Saturna. Jupiter je totiž na noční obloze nejjasnější po Měsíci a Venuši a působí už sám jako velmi jasná hvězda. Saturn je také velmi jasná planeta, ale už ne tolik. Když se k sobě ale Jupiter se Saturnem těsně přiblíží, tak mohou působit jako zvláštní znamení.

Kepler si uvědomil souvislost mezi konjunkcí a betlémskou hvězdou jako první

Byl to podle Suchana právě Kepler, koho napadlo, jestli tato konjunkce mohla nastat i v minulosti a zda nemohla souviset s takzvanou betlémskou hvězdou. Začal to počítat a zjistil, že takováto velká konjunkce nastala v roce sedm před Kristem. "Tehdy koncem května, koncem září a začátkem prosince nastala ta velká konjunkce," uvedl Suchan.

Že babylonští hvězdopravci skutečně tento úkaz pozorovali, doložila archeologie v roce 1925 nálezem hliněné tabulky. Konjunkce Jupitera a Saturna tehdy proběhla skutečně v souhvězdí Ryb, uvedl astronom. Narození výjimečného krále očekávaly kromě Židů i jiné starověké východní národy. Svědčí o tom text na kamenné tabulce z knihovny vládce a zákonodárce Chammurapiho (1792 až 1750) před našim letopočtem). Píše se na ní, že až dojde k setkání Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb, narodí se král nového věku.

Kde se vzala kometa?

Tehdejší astrologická symbolika považovala podle astrofyzika Jiřího Grygara planetu Jupiter za "hvězdu králů" a Saturn byl zase "hvězdou Židů". Tři mudrci či králové, známí z Bible, proto usuzovali, že se narodil budoucí židovský panovník. A jak bylo tehdy zvykem, přinášeli mu dary a chtěli se mu poklonit.

A kde se vzala nad českým či evropským Betlémem Kometa? Tu má na svědomí italský malíř Giotto di Bondone (1267 až 1337), který se při kresbě fresky Klanění tří králů pro padovskou kapli nechal zřejmě inspirovat návratem jasné Halleyovy komety v roce 1301.

Foto: Wikipedia.org

Comments