ZA LEPŠÍM ŽIVOTEM
V dobách protektorátu, kdy nám Hitler odměřil stravu dle potravinových lístků, mně maminka vyprávěla, že za 1. světové války
viděla zoufalé ženy, které vzaly útokem sklady mouky a brambor, aby nasytily hladové děti. A tak se divím, že desetitisíce imigrantů
z Asie i Afriky, kteří zaplavili Evropu, nezaútočí na supermarkety a přepychové hotely. Vždyť oni u nás hledají lepší život! Táta Vladimíra Menšíka odešel kdysi se svými bratry do Francie také za lepším životem. Stejně tak tisíce Slováků do Ameriky. Můj otec chtěl, abych studoval a měl lepší život než on. Lepší život dodnes slibují všichni politikové. To je touha mladých. Jenže - co nám dnes v Evropě k tomu chybí?
Ale chybí! Lepší život nepřinese jen špičková technika, fast-food, cestování či zábava. Není nutná jen civilizace prostředí, leč i civilizace nitra. Ta pokulhává staletí vzad. Ne žaludek, avšak duše člověka má hlad. Třetina národa pojídá psychofarmaka! Naši předkové znali pokrm, který živí lidskou duši. (Jan 6, 32-58). Zástup, který půjde 17.10. Brnem za monstrancí, ať to připomene.
Jan Rybář