Josefov‎ > ‎

Varhaník

Od podzima roku 2007 je po dlouholetém varhaníkovi Vráťovi Ješátkovi nyní varhaníkem 
a sbormistrem chrámového sboru v Josefově při kostele Nanebevstoupení Páně Mgr. Bc. Vlastimil Kovář.

Pan varhaník Kovář je zároveň ředitelem Základní umělecké školy v Jaroměři, kde na webových stránkách školy o sobě píše:


Kovář Vlastimil 
varhany, cembalo, barokní soubor S.P.O.R.C.K.

Narodil jsem se 5. února 1978 v Turnově - srdci Českého ráje. V sedmi letech jsem začal navštěvovat turnovskou ZUŠ. Nejprve jsem chodil na zobcovou flétnu a za nějaký čas přešel na klarinet. Když jsem byl na druhém stupni v základní škole, viděl jsem v televizi dokument o varhanách. To, jak varhany znějí, mě tehdy zase tolik moc nezajímalo, ale pamatuji si, jak mě doslova ohromil pohled do nitra varhan. Tak složitý mechanismus jsem do té doby nikdy neviděl. Toužil jsem dostat se k varhanám blíž, ale na to jsem si musel ještě nějaký čas počkat. Přesněji řečeno asi do 13 let. Tehdy u nás zemřel starý varhaník a neměl ho kdo nahradit. Do té doby jsem nikdy na varhany nehrál, pouze jsem si doma sám „brnkal“ na klavír. Zasedl jsem tedy po prvé na varhanní lavici a hrál. K mému údivu mi bylo dovoleno hrát i nadále. Zanedlouho jsem přišel do Hradce Králové, kde jsem začal studovat střední školu a pravidelně navštěvovat hodiny výuky hry na varhany v ZUŠ Habrmanova u pana učitele Martina Strejce. Při střední škole jsem ještě vystudoval obor stavba varhan a od té doby se mu příležitostně věnuji. Po maturitě jsem studoval obor učitelství hudební výchovy a výtvarné výchovy na Univerzitě Hradec Králové. V roce 2008 jsem na UHK dokončil bakalářské studium u našeho předního varhaníka PhDr. Františka Vaníčka, Ph.D. Od roku 2008 jsem studentem JAMU, oboru Duchovní hudba, kde se dále věnuji varhanám a dirigování. Jsem regenschorim v kostele Nanebevstoupení páně v Josefově, občas hraji v hradecké katedrále sv. Ducha, občas koncertuji, vyučuji hru na varhany, hraji na cembalo, spolupracuji jako varhaník se Severočeským filharmonickým sborem a s hradeckým sborem Cantores Gradecenses. V roce 2004 a 2006 jsem se zúčastnil mistrovských varhanních kurzů v holandském Haarlemu. V hudbě vyhledávám především období baroka a vážnou hudbu 20. a 21. století. Baví mě i jazz , rock a vlastně všechna „dobrá muzika“. Kromě hudby je mým velkým koníčkem horské kolo a to jedna extrémní adrenalinová odnož, zvaná freeride.

Na ZUŠ učím přes 16 let a od školního roku 2011/2012  jsem ředitel ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři. Zároveň vyučuji hru na varhany a cembalo a vedu barokní soubor  S.P.O.R.C.K. I když se zajímám především o hudbu vážnou“,  není mi vůbec cizí hudba takzvaně „nevážná“,  jako je jazz, swing, rock, pop. Poměrně dlouhou dobu jsem dokonce hrál na klarinet a saxofon v různých jazzových a swingových kapelách. Myslím si, že je správné rozdělovat hudbu na dobrou a na tu ostatní. Právě tak se snažím přistupovat i k výuce. Domnívám se, že žák musí mít z muzicírování především radost. Když totiž hraje pro radost, skoro nevnímá všechny obtíže, které musí při cvičení překonávat. Pro mě jako učitele je pak nejkrásnější odměnou, když u malého muzikanta vidím v očích takové ty malé plamínky, jiskřičky, které tam zapálila paní Hudba. 

Pro všechny, kteří by se chtěli dozvědět více o varhanách, o tom, jak fungují, podívat se na různé zajímavosti a „rekordy z varhanního světa“ přidávám pár odkazů:
krásné video s nahrávkou jedné z neoblíbenějších varhanních skladeb Toccaty a fugy d moll Johanna Sebastiana Bacha z chrámu sv. Tomáše v Lipsku, kde Bach působil (
ZDE)

jeden z největších virtuosů, který nohama zahraje naprosto nemožné (
ZDE

výborné stránky s vysvětlením, animacemi a zvukovými ukázkami o tom, jak varhany fungují (
ZDE

stránky (nejen) pražských varhaníků (
ZDE

stránky o rekordech a kuriozitách okolo varhan (
ZDE)  

a pokud se na něco chcete zeptat přímo mě, zavolejte nebo napište:
775 680 289    
vlastimilkovar@seznam.cz 

Vlastimil Kovář was born in Turnov, Czech Republic. He studied at the Univerzity Hradec Králové (Music 
and Art education and later Choirmaster of Church Music). In 2004 and 2006 he studied old organ music 
in masterly class with L.Ghielmi, E. Kooiman and S. Rampe at the International Summer Academy 
for Organist,Haarlem,NL. In 1995 he started to teach at the Basic School of Arts in Turnov. From 2006, 
he teaches the Organ, Piano and Keyboard at the Basic School of Arts F.A. Špork in Jaroměř. Vlastimil Kovář is the Director of Music and organist at the Ascension church at Jaroměř-Josefov. On May 2009 he was involved in the international project – youth exchange – named „The Dor,extraodrinary story“. It was 
the meeting of young people from Slovenia, Lithuania, Germany and Czech republic. At the end of the project the participants performed live children opera The Dor which was originally performed in the concentrating camp Theresienstadt. Vlastimil is interested primarily in Barock and Contemporary music. 


Varhaničení je motivováno radostí ze hry

VLASTIMIL KOVÁŘ, všestranný hudebník, ředitel Základní umělecké školy F. A. Šporka v Jaroměři a chrámový varhaník v Josefově.

VLASTIMIL KOVÁŘ, všestranný hudebník, ředitel Základní umělecké školy F. A. Šporka v Jaroměři a chrámový varhaník v Josefově. Autor: Archiv

15.7.2014

Jaroměř, Josefov - Medailon Vlastimila Kováře, ředitele Základní umělecké školy F. A. Šporka v Jaroměři, chrámového varhaníka v Josefově a sbormistra.

Vlastimil Kovář je už od 14 let, kdy začal hrát na varhany, skutečně velmi erudovaným a všestranně vzdělaným muzikantem a varhaníkem. Jeho teoretické vzdělání i hudební praxe jsou zcela mimořádné a imponující, jak vyplyne z jeho životopisu a rozhovoru s ním.První část představuje život, studia a zaměstnání, druhá. část se zabývá hudebními aktivitami.

Vlastimil Kovář se narodil 5. února 1978 v Turnově na okrese Semily v rodině soustružníka a matky administrativní pracovnice a ošetřovatelky. Jeho mladší sestra Jana je učitelka a Jarmila lékařka. Dětství prožil v srdci Českého ráje v Turnově a o své cestě k hudbě vypovídá:

„Nikdo z mých rodičů, otec Vlastimil Kovář (* 1952) a matka Václava Kovářová, rozená Osičková (* 1955), a ani prarodičů nebyli profesionálními hudebníky. Přesto se v rodině neustále společně zpívalo a muzicírovalo. Jako malého návštěvníka bohoslužeb v turnovských kostelích a později i ministranta mě ohromoval zvuk varhan. Později mne nástroj přitahoval i z hlediska své stavby a dějin. Do tehdy Lidové školy umění v Turnově jsem začal chodit v sedmi letech a učil se hře na zobcovou flétnu, později na klarinet a saxofon. Varhany mě neustále fascinovaly. A při studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové, studijní obor Uměleckořemeslné zpracování dřeva (1992-1996, maturita) jsem ještě navíc vystudoval obor „Varhanář -stavba varhan" (1993-1996), jemuž jsem se prakticky několik let věnoval. Na varhany jsem začal hrát ve 14 letech pod vedením vynikajícího hradeckého varhaníka Martina Strejce, syna nedávno zesnulého katedrálního varhaníka a skladatele Jiřího Strejce (1932-2010). Mimochodem Jiří Strejc a jeho hudba mě uchvacovala. Během svých studií na vysoké škole jsem postupně uvedl všechny jeho varhanní skladby. Jeho duchovní a liturgické skladby často uvádíme i v našem Josefově. Jiří Strejc a jeho varhanní hudba bylo i téma mé bakalářské práce na Univerzitě Hradec Králové (obor Sbormistrovství chrámové hudby, 2005-2007, vysokoškolský titul Bc. = bakalář)."

Vyučuje hře na cembalo a varhany

Základní školu Vlastimil Kovář vychodil v Turnově (1.-4. třída ) a vyšší stupeň (5.-8. třída) v nedalekých Jenišovích, v obci vzdálené čtyři kilometry od Turnova, kam se i v roce 2010 přestěhovali jeho rodiče. Po absolutoriu středních uměleckoprůmyslových škol Vlastimil Kovář úspěšně vystudoval obor Učitelství hudební výchova a výtvarná výchova pro druhý stupeň ZŠ na Univerzitě Hradec Králové (1996-2002, vysokoškolská kvalifikace a titul Mgr. = magistr), kde v letech 2005-2007 ještě dokončil bakalářské studium Sbormistrovství chrámové hudby (titul Bc. bakalář), aby v letech 2006-2008 pokračoval ve studiu oboru Duchovní hudba na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (nedokončeno). V současnosti od školního roku 2014/2015 je studentem na Akademii staré hudby v Brně obor cembalo. Kromě toho absolvoval mistrovské hudební kurzy především v ČR i v zahraničí, zejména v Nizozemsku.

Vl. Kovář pracoval jako učitel na Základní umělecké škole (ZUŠ) v Turnově (1.9.1995-30.6.2000), v Třebechovicích pod Orebem (2.10.2000-31.7.2006) a v Jaroměři od 1.8. 2006 dosud. A zde posléze na základě úspěšného konkurzu byl od 1.8.2001 jmenován ředitelem ZUŠ F.A. Šporka v Jaroměři. Nyní na jaroměřské zušce vyučuje hře na cembalo, varhany a vede žákovský barokní soubor. Je kvalifikován vyučovat také hře na klarinet, saxofon, klavír i zpěv. Je všestranným dirigentem, sbormistrem Jaromíra od října 2011 a od září 2007 chrámovým varhaníkem v Josefově.

Na jaroměřské ZUŠ se také seznámil se svou budoucí manželkou, Janou Kovářovou, rozenou Novákovou (* 1980 Jaroměř), Dipl.spec. Je výbornou houslistkou, hraje na violoncello a violu da gamba. Je pohotová zpěvačka. Všechny své hudební dovednosti uplatňuje na josefovském kůru, a nejen na něm. Na barokní housle hraje v souboru La Bilancetta a Consortio Melcelii. Vyučuje hru na housle, violu a viloncello na ZUŠ v Jaroměři a ve Dvoře Králové nad Labem. Církevní sňatek uzavřeli v josefovském chrámu Nanebevstoupení Páně dne 11. srpna 2011. Kovářovi mají dvě dcerky (Viola 2008 a Marie Barbara 2010). O svém manželství Vl. Kovář říká, že je „šťastně ženatý" a že jeho žena „je mi obrovskou oporou a inspirací". A tak to má být. Šťastná a spořádaná křesťanská rodina základ lidské společnosti Kovářova rodina žije v Jaroměři.

Mgr. Bc. Vlastimil Kovář, 36letý ředitel ZUŠ F.A. Šporka v Jaroměři a chrámový varhaník v Josefově, se může vykázat bohatými hudebními aktivitami. V letech 2005 až 2010 vypomáhal jako pomocný varhaník v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové a též spolupracoval se Severočeským filharmonickým sborem a se sborem Cantores Gradecensis. Od září 2007 dosud úspěšně po varhaníkovi Vráťovi Ješátkovi působí jako regenschori a varhaník v empirovém chrámu Nanebevstoupení Páně v Josefově a od října 2011 dosud po PaedDr. Janě Pavlovské převzal sbormistrovství smíšeného pěveckého sboru Jaromír v Jaroměři. Zároveň od roku 2010 dosud pracuje jako varhaník, cembalista a zpěvák souboru Consortio Melcelii a souboru La Billancetta specializující se poučenou interpretaci hudby 16.-18. století.

Oslovuje ho hudba, která nepředstírá

Sám se upřímně vyznává: „Oslovuje mě hudba, která je pravdivá ve své formě i obsahu, která nepředstírá. Napříč žánry a styly si pak z každé oblasti vybírám. Již od dob studií se zabývám především hudbou 16.-18. století s těžištěm ve století sedmnáctém. K hudbě těchto století se snažím přistupovat s maximálním úsilím a autentickou (hodnověrností), a tedy historicky poučenou interpretaci, tzn. provedením, a snažím se očišťovat ji od všemožných nánosů a zkresleného pohledu minulé doby. Hudbu se snažím vždy uvádět do kontextu (souvislosti). Duchovní nebo přímo liturgickou hudbu s různými soubory a sdruženími uvádím přímo při liturgii (bohoslužbě), díla, která se svým rozměrem dnes a často vymykají dnešní liturgické praxi, pak v koncertních provedeních. Pravdivost ve vyjádření obsahu této hudby je primární snahou.

Obdobně se zabývám současnou hudbou vážnou tedy i duchovní a liturgickou. Měl jsem tu čest premiérovat několik skladeb našich současných skladatelů. Můj výše zmíněný přístup k hudbě se pak odráží v hudební praxi na josefovském kůru. Návštěvníci liturgie (obřadu, mše) mají vždy možnost vyslechnout nějaké z děl světové varhanní literatury. Improvizace (hra bez not), kterou jako varhaník z velké části liturgii provázím, bývá inspirována hudbou barokní, nebo hudbou soudobou.

Pokud je uváděna figurální hudba 16.-18. století, (tzn. chrámový vícehlasý zpěv s instrumentálním doprovodem- pozn. J.U.), vždy se snažím o doprovod složený z hráčů na dobové nástroje. Do hudebního provozu na josefovském kůru zapojuji i mladé adepty hudebního studia. Do josefovského chrámového sboru, který má přes 20 členů, pravidelně dochází 10 žáků ZUŠ F.A. Šporka. Někteří se začleňují do hudebního dění na kůru jako i instrumentalisté, jako hráči na hudební nástroje. Několik mých žáků jsou již samostatně činní jako varhaníci. Chrámový sbor zpívá díla od středověku, přes vokální polyfonii (mnohohlasost) renesance až k vrcholnému baroku. S obrovským nábojem pak prezentuji (představuji) hudební díla současných skladatelů. Často zaznívají spirituály. (Spirituál je původně lidová duchovní píseň severoamerických černochů pozn. JU.)"

Hraje a zpívá v souborech

„Od roku 2010 hraji a zpívám v souborech, které se zabývají starou, především barokní hudbou. Jedná se o sedmičlenný soubor La Bilancetta, kde hraji na varhany, cembalo a zpívám. Obdobně jsem zaměstnán i ve velkém souboru, sdružujícím zpěváky a muzikanty nejen z Královéhradeckého kraje Consdortio Melcelii, s centrem v Jaroměři. Jako bývalý klarinetista a saxofonista jsem neustále inspirován též hudbou jazzovou a rockovou."

Zajímá mne, jaká je vaše náboženská konfese a jaký je Váš vztah k víře v Boha a ke katolické církvi?
„Sám sebe označuji za praktikujícího katolíka. Je mi sympatický ekumenický dialog mezi církvemi, kterého se snažím účastnit, vnímám vše dobré, co přichází od protestantských církví."

Varhanictví je pro Vás jen zdrojem dalšího příjmu, obživy, nebo hlubšího zájmu o hodnoty duchovní? Nemějte mi za zlé, že Vám kladu i tyto otázky.
„Ačkoliv jsem studiu varhanní hry věnoval obrovská kvanta času a peněz, varhanictví není pro mne zdrojem příjmu. Situace u nás je v tomto ohledu v porovnání se zahraničím tristní, chrámový varhaník až na pár výjimek v katedrálních chrámech svou činnost spíše dotuje. Většina včetně mě je za to ale ráda. Varhaničení je pak motivováno čistě láskou k Bohu, radosti ze hry, obdivem k nástroji, a ne touhou po penězích. Při hraní na bohoslužbě cítím také obrovskou zodpovědnost. Síla hudby je veliká a umocněná prostorem může a měla by dávat náboženské ideji výraz nekonečného."

Jste členem nějaké politické strany, hnutí, koalice?
Nejsem a ani jsem nebyl.

Mgr. Bc. Vlastimil Kovář nadále jako ředitel jaroměřské zušky podporuje partnerství se ZUŠ Topolčany na Slovensku a spolupráci s kulturním sdružením v obci Šmartno nedaleko Cejle ve Slovinsku (bývalá Jugoslávie). Jeho zálibou, koníčkem, hobby vedle hudby je též trvalý zájem o výtvarné umění,od mládí a od doby, kdy studoval na střední uměleckořemeslné škole, obor zpracování dřeva, kterému se několik let prakticky věnoval. Vždyť na Pedagogogické fakultě Univerzity Hradec Králové vystudoval.obory Hudební výchovy a Výtvarné výchovy učitelství pro vyšší stupeň základní školy. Bohužel pro plné časové vytížení mu již nezbývá času k vlastní výtvarné a skladatelské tvořivosti.-

Zálibou psychologie, astronomie i kolo

Kovářovou velkou zálibou je tajemství psychologie a po otci zájem o astronomii. Náš varhaník je také nadšeným cyklistou, a to konkrétně adrenalinových disciplín na horském kole. Obdivuje také veterány z 60. a 70. let a jeho snem je , nějaký vůz z této doby vlastnit. Pokud jde o znalost cizích řečí: V. Kovaář se domluví anglicky a německy, ale rozhodně ne nijak výtečně, jak skromně prozrazuje na sebe.

Závěrem lze říci, že ředitel ZUŠ a varhaník Vl. Kovář je velmi sympatická osobnost. Imponuje skutečně velmi solidním hudebním vzděláním, muzikantskou všestranností a solidním přehledem o hudbě, teorii i jeji historii. Jako varhaník přímo zná tento královský nástroj velmi detailně nejen teoreticky, ale i prakticky i pokud jde o jejich fyzickou stavbu i dějiny. Je velmi dobře teoreticky připravený a sympatické také je, že od roku 2014/2015 se nadále vzdělává a je studentem na Akademii staré hudby v Brně obor cembalo, což je strunný klávesový nástroj se strunami umístěnými v prodloužení kláves a s trsací mechanikou. Byl to typický barokní nástroj.

Pan ředitel V. Kováč imponuje i všestranností muzikanta, který je schopen hrát na řadu hudebních nástrojů, z nichž asi nejmohutnější jsou varhany. Díky varhaníkovi Kováři se průkopnicky vyučuje hře na tento královský nástroj i v naší jaroměřské zušce, které přejeme mnoho zapálených a oddaných varhaníků, jako je právě jejich ředitel Mgr. Bc. Vlastimil Kovář, chrámový varhaník v Josefově.

Jiří Uhlíř